Zdravotní plán pro alpaky: očkování, odčervení, paznehty a zuby během roku

Roční kalendář v kostce

Tabulka shrnuje, co veterinární univerzity a odborná literatura uvádějí jako pravidelnou prevenci u alpak a lam. Je určena pro stáda ve střední Evropě. Něco je na řadě každý den, něco jednou za rok. Oddíly pod ní vysvětlují jednotlivé body.

Očkování: klostridie a katarální horečka ovcí

Pro alpaky a lamy prakticky neexistují vakcíny registrované přímo pro ně. Veterinář používá vakcíny registrované pro skot nebo ovce a předepisuje je mimo rozsah registrace. Zvířata je obvykle dobře snášejí. Pevná vakcinační doporučení jako u psů, koček nebo koní pro kamelidy neexistují, ani v USA. Doporučení v tomto oddílu proto pocházejí z odborné literatury a od veterinárních univerzit.

Klostridie a tetanus

Kamelidi Nového světa jsou citliví na onemocnění způsobená klostridiemi. Obávaná je zejména enterotoxémie, která často končí úhynem. Důsledným očkováním se lze těmto onemocněním z velké části vyhnout. Veterinární univerzita ve Vídni (Vetmeduni Wien) ho proto uvádí jako očkování, které je v regionu v současnosti na prvním místě. V anglicky psané odborné literatuře platí očkování proti Clostridium perfringens typu C a D spolu s tetanem za základní očkování kamelidů.

Obvyklá je základní vakcinace ze dvou dávek v odstupu 3 až 6 týdnů, poté se jednou ročně přeočkovává. Často popisované schéma pro cria začíná ve věku 3 měsíců, očkování opakuje o měsíc později a pak jednou ročně přeočkovává. Ve stádech s vysokým rizikem začínají někteří veterináři už v prvním týdnu života. Březí klisny dostávají posilovací dávku často 4 až 6 týdnů před porodem, aby cria v prvních týdnech získalo od matky co nejvíce protilátek.

Katarální horečka ovcí

Katarální horečka ovcí, známá také jako nemoc modrého jazyka, je nákaza zvířat, kterou přenášejí tiplíci (Culicoides), drobné krev sající mušky. Přenos na člověka není znám. Sérotypy 4 a 8 vyvolávají onemocnění u lam a alpak jen zřídka. U sérotypu 3, který se od září 2023 šíří z Nizozemska do Německa, je tomu jinak: z Nizozemska i z Německa byla hlášena těžká onemocnění a úhyny lam a alpak.

Veterinární univerzita ve Vídni proto doporučuje očkovat kamelidy Nového světa proti sérotypu 3. Vakcíny jsou registrované pro skot a ovce, veterinář je může pro lamy a alpaky použít mimo rozsah registrace. Popsána je základní vakcinace ze dvou dávek v odstupu 3 až 4 týdnů. Očkování je dobrovolné. Očkování v zimních měsících podle Vetmeduni Wien chrání následující jaro a léto. Úřady v německé spolkové zemi Dolní Sasko doporučují dokončit základní nebo posilovací očkování do konce března.

Situace se rok od roku mění. Od října 2025 jsou z jižního Německa opět hlášeny případy sérotypu 8. Které sérotypy hrají ve tvém regionu právě roli a zda by tvoje zvířata měla být očkována proti více než jednomu, ví tvůj veterinář nebo veterinární úřad.

Parazité: nejdřív vzorek trusu, pak odčervení

Parazité patří k nejčastějším příčinám onemocnění u alpak a lam. Úplně bez parazitů zvířata udržet nelze, a není to ani cílem. Dokud imunita stačí, napáchají červi jen málo škody. Onemocní hlavně mladá zvířata, oslabená zvířata a stáda s vysokým infekčním tlakem na pastvině. Průjem přitom nastat nemusí. Napadená zvířata často upoutají pozornost jen úbytkem hmotnosti, v těžkých případech chudokrevností, kterou poznáš podle bledých sliznic.

Kteří parazité hrají roli

• Gastrointestinální strongylidy zvířata přijímají hlavně na pastvině. Největší ztráty působí krev sající vlasovka slézová (Haemonchus contortus). Alpaky a lamy se mohou nakazit i druhy červů skotu, ovcí a volně žijících přežvýkavců.
• Kokcidie jsou prvoci, kteří poškozují střevní sliznici. Onemocní jimi hlavně cria a mladá zvířata, častěji v létě, ale i v zimě ve stáji. Starší zvířata je často vylučují, aniž by sama onemocněla.
• Tenkohlavci při slabém napadení většinou zůstanou nepovšimnuti. Silné napadení může vyvolat krvavý průjem, hubnutí a u mladých zvířat poruchy vývoje.
• Motolice jaterní a motolice kopinatá se vyskytují i u skotu, ovcí a koz a poškozují játra. Především motolice kopinatá může vést až k úhynu zvířete.

Proč se už neodčervuje podle kalendáře

Dlouho bylo běžné odčervovat všechna zvířata ve stádě několikrát do roka. Veterináři od toho dnes odrazují, protože si červi vůči přípravkům vytvářejí rezistenci. Pro Německo je to doloženo: ve studii v německých chovech alpak z roku 2019 snížil jeden ze zkoumaných přípravků počet vylučovaných vajíček červů jen o 45 procent. Navazující studie z roku 2024 zjistila u vlasovky slézové ve všech zkoumaných chovech vysoký podíl genetických znaků rezistence vůči jedné rozšířené skupině účinných látek. V jednotlivých chovech se ukázala i rezistence vůči druhé.

Místo toho se postupuje cíleně:

• Nech zhruba čtvrtletně vyšetřit vzorky trusu. Trus sbírej hned po vyloučení, protože trus, který ležel delší dobu na zemi, se k vyšetření nehodí. Zda mají smysl směsné, nebo individuální vzorky, určíš s veterinářem. Pokud jsou hodnoty delší dobu nízké, stačí i delší intervaly.
• Ošetřuj jen zvířata, která to potřebují. Odčervují se zvířata s vyšším rizikem, například mladá zvířata, a zvířata s nálezem nebo s příznaky, jako je úbytek hmotnosti, průjem nebo bledé sliznice. Zvířata bez příznaků zůstávají neošetřená.
• Před odčervením zvířata zvaž. Dávka se řídí tělesnou hmotností a příliš nízká dávka účinkuje hůř. Kvůli rounu je odhad od oka nejistý.
• Ověř účinek. Druhý vzorek trusu odebraný nějakou dobu po ošetření ukáže, zda přípravek ve tvém stádě ještě účinkuje. Veterináři tomu říkají test redukce počtu vajíček.

Pastvina a místa kálení

Alpaky a lamy kálejí na stálých místech. Díky tomu je snazší než u ovcí nebo skotu snížit infekční tlak: kdo pravidelně uklízí místa kálení, nejlépe denně, udržuje počet infekčních stadií parazitů na pastvině nízký. K tomu patří přiměřená hustota zvířat a střídání pastvin, při kterém si plochy odpočinou. Pokud alpaky sdílejí pastvinu se skotem nebo ovcemi, současně nebo střídavě, mohou chytit i jejich červy.

Při vyhodnocení pomáhá, když i později víš, která skupina byla kdy na které ploše. V ALPAKA.PRO zaznamená správa pastvin každé přehnání a připomene to další. Na co se zaměřit při prohledávání pastviny, najdeš v článku Jedovaté rostliny: co alpaky nesmí žrát.

Paznehty a zuby

Alpaky a lamy nemají spárky s rohovým pouzdrem jako skot nebo ovce. Chodí po dvou prstech, z nichž každý má jeden nehet, tedy pazneht, a mozolnatý polštář. V nejlepším případě se paznehty pohybem obrušují tak, že končí v úrovni chodidla. Na měkké půdě a při malém pohybu to nefunguje. Pak je nutné paznehty zkracovat, jinak hrozí trvalé deformity prstů a kulhání. Některá zvířata stříhání nepotřebují skoro nikdy, jiná každé 2 až 3 měsíce. U alpak je práce obvykle o něco větší než u lam, protože růst paznehtů souvisí s růstem vlny. Kontroluj paznehty jednou měsíčně.

I problémy se zuby dávají kamelidi často najevo až pozdě. Všímej si, zda zvíře jinak přežvykuje nebo neobvykle pohybuje čelistí. Příliš dlouhé nebo křivé řezáky často uvidíš už zvenčí. Záněty zubních kořenů se nezřídka vyskytují hlavně v dolní čelisti. Proto zhruba jednou měsíčně prohmatej dolní čelist, jestli na ní nejsou otoky.

Zvláštností kamelidů jsou bojové zuby, tedy špičáky v horní a dolní čelisti. Hřebci je používají v soubojích o postavení ve stádě a pro lidi, kteří se zvířaty zacházejí, mohou být nebezpečné. Po prořezání ve věku 18 až 24 měsíců se proto obvykle zkracují až na úroveň dásně. Zvíře se k tomu seduje, zkracování je tedy věcí veterináře. U nekastrovaných hřebců to může být nutné každý rok. Po kastraci bojové zuby většinou přestanou růst a u většiny klisen dáseň téměř neprorazí.

Hmotnost a tělesná kondice

Kamelidi Nového světa dlouho skrývají nemoci. Chronická onemocnění ale téměř vždy provází úbytek hmotnosti. Proto zhruba jednou týdně kontroluj hmotnost nebo tělesnou kondici. Nejpřesnější je váha pro zvířata. Pokud se váží pravidelně a váha stojí stabilně, zvířata si na ni rychle zvyknou a přejdou přes ni bez problémů.

Bez váhy pomůže Body Condition Score, tedy hodnocení tělesné kondice. Kvůli rounu nestačí se dívat, musíš hmatat. Polož ruku naplocho na bederní oblast vedle páteře. Rovná plocha svědčí o dobrém stavu výživy, vyklenutá ven o příliš velkém množství tuku, propadlé svalstvo o příliš malém. Stupnice sahá od 1 (silně vyhublé) do 5 (ztučnělé). Jednotlivou hodnotu vždy posuzuj v souvislostech: klisna, která kojí cria, smí trochu zhubnout.

Cria se v prvním měsíci života váží každý den. Tak se brzy ukáže, když cria nepřibírá. Jakou plochu a jaké krmivo stádo v zásadě potřebuje, najdeš v článku Chov alpak: průvodce pro začátečníky.

Stříhání, vitamin D a minerální krmivo

Alpaky a hustě vlnaté lamy se musí stříhat každý rok, jinak v létě trpí tepelným stresem. Stříhání je také dobrá příležitost důkladně prohlédnout každé zvíře, protože kůži, paznehty, zuby a tělesnou kondici lze tehdy dobře zkontrolovat. Kdy je správná doba a jak probíhá den stříhání, najdeš v článku Stříhání alpak: kdy, jak a péče po stříhání.

V zimě může mladým zvířatům chybět vitamin D, protože dostávají málo UV záření. Kazuistika v odborném časopise Tierärztliche Praxis popsala v roce 2008 mládě alpaky s rachitidou z nedostatku vitaminu D. Autoři doporučili neplánovat v Evropě porody na pozdní podzim nebo zimu, zajistit dostatek UV záření a dodávat vitamin D matkám nebo cria. Zda a v jakém množství by tvoje cria měla dostávat vitamin D, určí veterinář.

Tráva a seno u alpak a lam většinou pokryjí potřebu energie a bílkovin, potřebu minerálních látek ale často ne. Minerální krmivo proto ke krmení patří. Kterých minerálních látek je ve tvé oblasti nedostatek, například selenu, je v regionu většinou známo. Ověřit se to dá rozborem krmiva, vody nebo krve.

Dokumentace ošetření

Zdravotní plán funguje jen tehdy, když víš, co už proběhlo. Kdy dostalo které zvíře poslední očkování? Jaký nález měl který vzorek trusu a zabralo potom ošetření? To zjistíš, jen když je to zapsané. I tvůj veterinář s úplnou anamnézou udělá víc.

Při každém očkování, odčervení a ošetření si zapiš:

• datum a zvíře
• přípravek a množství
• číslo šarže z balení, abys při dotazech k vakcíně věděl, která zvířata ji dostala
• ochrannou lhůtu, pokud ji veterinář stanovil
• kdo zvíře ošetřil
• nálezy, jako je výsledek vyšetření trusu, k tomu hmotnost a tělesnou kondici

Některé Veterinärämter (veterinární úřady) v Německu chovatele alpak výslovně upozorňují, že každé použití léčiv, která se vydávají jen v lékárně nebo na předpis, patří do Bestandsbuch, tedy evidence léčby zvířat, a ta se spolu s doklady od veterináře uchovává pět let. Zda a v jaké formě to platí pro tvůj chov, ti řekne tvůj veterinární úřad. V Rakousku platí kamelidi Nového světa výslovně za zvířata určená k produkci potravin. Nezávisle na tom vedeš v Německu registr přírůstků a úbytků, více v článku o Bestandsregister alpak.

V ALPAKA.PRO jsou očkování, léky a ošetření ve zdravotní kartě každého zvířete. Na další očkování, vzorek trusu nebo stříhání paznehtů si založíš úkol s připomínkou, aby nic nezapadlo. Hmotnost, teplotu a Body Condition Score zapíšeš v aplikaci přímo u zvířete, i bez signálu ve stáji, a vývoj hmotnosti uvidíš jako graf. Nálezy a potvrzení uložíš jako dokument do profilu zvířete. Co dalšího správa stáda umí, najdeš na stránce Správa stáda.

Pokud máš dosavadní ošetření v tabulce Excel, převezmeme je zdarma v rámci importu dat. Od kdy se přechod z tabulky vyplatí, najdeš v článku Evidence alpak: Excel, nebo software?

Plán stanov s veterinářem

Veterináře se zkušenostmi s kamelidy Nového světa nenajdeš všude. Když s alpakami nebo lamami začínáš, ujasni si proto předem, kdo se bude o tvoje stádo starat. Při pevném termínu jednou za rok s ním projdeš očkovací plán, vzorky trusu a minerální krmivo a stanovíš kalendář na další rok. Mezi tím platí: protože zvířata nemoci dlouho skrývají, vyplatí se volat veterináři brzy, při kolice okamžitě.