Přeskočit na obsah

Chov

Koeficient příbuzenské plemenitby u alpak: jednoduché vysvětlení a kalkulačka

Timm Quandt9 min čtení

Než dáš klisnu připustit, vyplatí se podívat do rodokmenu: jsou-li hřebec a klisna příbuzní, týká se to i crie. Koeficient příbuzenské plemenitby to shrnuje do jednoho čísla. Tady se dozvíš, co to číslo znamená, jak se počítá podle Wrighta, kolik generací k tomu potřebuješ a jak si plánované páření ověříš v kalkulačce.

Dvě alpaky na pastvině, u nichž se plánuje společný potomek

Výpočet koeficientu příbuzenské plemenitby

Zadej hřebce a klisnu, které chceš spářit, a k tomu jejich rodiče a prarodiče, pokud je znáš. Kalkulačka hledá zvířata, která se vyskytují na obou stranách, a z nich spočítá koeficient příbuzenské plemenitby plánované crie. Na příkladech si můžeš vyzkoušet, jak se projevují typické stupně příbuznosti.

Zadej otce a matku plánované crie a, pokud je znáš, také jejich rodiče a prarodiče. Stejná jména znamenají stejné zvíře, na velikosti písmen nezáleží.

Načíst příklad:
Strana otce
Strana matky

Výpočet zná jen zvířata, která zadáš (3 generace nad crií). Pokud chybějí předci, může být skutečný koeficient příbuzenské plemenitby vyšší.

Zadej aspoň otce a matku, pak se tu objeví výsledek.

Kalkulačka běží jen ve tvém prohlížeči. Jména se neukládají ani nikam neodesílají.

Jak kalkulačka výsledek hodnotí

Pro alpaky neexistuje oficiální limit. Úrovně v kalkulačce se proto řídí známými stupni příbuznosti a jsou míněny jako orientace, ne jako pravidlo.

  • Žádný společný předek není patrný: V zadaných generacích se žádné zvíře nevyskytuje na obou stranách. To neznamená, že hřebec a klisna rozhodně nejsou příbuzní.
  • Nízký: pod 6,25 %, tedy pod hodnotou páření bratrance a sestřenice. Společní předci jsou dál v minulosti.
  • Výrazný: od 6,25 % do méně než 12,5 %. To odpovídá nejméně páření bratrance a sestřenice.
  • Vysoký: od 12,5 %, tedy nejméně na úrovni páření polosourozenců. Plní sourozenci a rodiče s potomky mají 25 %.

Co vypovídá koeficient příbuzenské plemenitby

Každá cria dědí od každého genu dvě kopie, jednu od otce a jednu od matky. Pokud jsou otec a matka příbuzní, mohou obě kopie pocházet ze stejného genu společného předka. Genetici takové kopie označují jako identické původem. Koeficient příbuzenské plemenitby F udává, jak pravděpodobné to je v libovolném lokusu. Zavedl ho americký genetik Sewall Wright v roce 1922.

Cria s F = 25 % je tedy v průměru ve čtvrtině svých lokusů homozygotní pro kopii, která pochází od společného předka. Cria od dvou nepříbuzných rodičů má F = 0 %.

Hodnota vztažená ke známému rodokmenu

Koeficient příbuzenské plemenitby se vždy vztahuje ke zvířatům, která v rodokmenu jsou. Zvíře úplně nahoře, které nemá zadané rodiče, se ve výpočtu považuje za nepříbuzné a nepocházející z příbuzenské plemenitby. Hodnota 0 % proto znamená: ve známém rodokmenu není žádný společný předek. Dál v minulosti přesto nějaký být může.

Typické hodnoty

Následující hodnoty platí, pokud společní předci sami nepocházejí z příbuzenské plemenitby. Na příkladech si je můžeš ověřit v kalkulačce.

PářeníKoeficient příbuzenské plemenitby crie
Plní sourozenci25 %
Rodič a potomek25 %
Polosourozenci12,5 %
Dvojnásobný bratranec a sestřenice (oba páry rodičů jsou sourozenci)12,5 %
Bratranec a sestřenice6,25 %
Poloviční bratranec a sestřenice3,125 %
Jeden společný předek mezi praprarodiči hřebce a klisny0,78 %

Jak počítá vzorec podle Wrighta

Pro výpočet hledáš všechny cesty, které vedou od otce přes společného předka k matce. Každá cesta přispívá k výsledku určitým dílem:

F = Σ (1/2)^(n1 + n2 + 1) × (1 + F_A)

Přitom n1 je počet generací od otce ke společnému předkovi, n2 počet generací od matky k tomuto předkovi a F_A je koeficient příbuzenské plemenitby samotného předka. Znak sumy Σ znamená, že se příspěvky všech cest sečtou.

Příklad: polosourozenci

Hřebec Cosmo a klisna Luna mají stejného otce, Apolla. Od Cosma k Apollovi je to jedna generace, od Luny k Apollovi také. S n1 = 1 a n2 = 1 vychází (1/2)^3 = 1/8, tedy 12,5 %. U plných sourozenců přibude druhá cesta přes společnou matku a oba příspěvky dají dohromady 25 %.

Když společný předek sám pochází z příbuzenské plemenitby

Pokud Apollo sám pochází z příbuzenské plemenitby, jsou jeho vlastní dvě kopie už s určitou pravděpodobností identické původem. Kopie, které předá dvěma potomkům, se pak shodují i tehdy, když každému z nich předá jinou. Činitel (1 + F_A) to zohledňuje. Příklad z informačního letáku Oklahoma State University: otec, který sám má koeficient příbuzenské plemenitby 25 %, se spáří s vlastní dcerou. Místo 25 % vychází pro tele (1/2)^2 × 1,25 = 31,25 %. Kalkulačka to zohledňuje, pokud jsou rodiče předka v rodokmenu.

Cesta nesmí projít žádným zvířetem dvakrát

Cesta se počítá jen tehdy, když kromě společného předka neobsahuje žádné zvíře dvakrát. U plných sourozenců jsou společnými předky například i prarodiče. Jejich cesty ale vedou přes otce nebo matku sourozenců, a jsou tak už započítané. Ručně se v tom u velkých rodokmenů rychle ztratíš. Kalkulačka proto používá matici příbuznosti (tabulkovou metodu) a příspěvky jednotlivých předků vypisuje podle metody cest. Oba postupy dojdou ke stejnému výsledku.

Proč na příbuzenské plemenitbě v chovu alpak záleží

Příbuzenská plemenitba nevytváří nové genetické vady. Způsobuje ale, že recesivní vlohy, které zvíře nepozorovaně nese, se častěji vyskytnou zdvojeně a pak se projeví. Leták Oklahoma State University to popisuje na příkladu skotu. Důsledky jsou tam pro všechny hlavní druhy hospodářských zvířat popsány jako dobře doložené.

Pokles užitkovosti způsobený příbuzenskou plemenitbou se nazývá inbrední deprese. Vyhodnocení 154 studií u sedmi druhů hospodářských zvířat z let 1990 až 2020 zjistilo, že s každým procentním bodem příbuzenské plemenitby podle rodokmenu klesla hodnota znaku v mediánu o 0,13 % jeho průměru. Týkalo se to všech druhů znaků, plodnosti a přežití stejně jako užitkovosti a stavby těla. U samotných alpak je k tomu zatím málo studií. Že by byly výjimkou, se ale očekávat nedá.

Situace v Evropě

Genomová studie zveřejněná v roce 2026, která zahrnula 179 alpak z Německa, Rakouska a Švýcarska, zjistila podobnou genetickou rozmanitost jako u alpak z Peru. Autoři z toho vyvozují, že chovatelé v obou regionech rozmanitost dobře udržují. Pro populaci jako celek je to dobrá zpráva. O tvém příštím páření ale moc neříká. Jestli jsou hřebec a klisna příbuzní, zjistíš z jejich rodokmenu.

A tam se některá jména objevují znovu a znovu. Známé plemenné hřebce využívá mnoho chovů, jejich potomci se prodávají a o pár generací později se znovu potkají na jiné farmě. Kdo vybírá hřebce jen podle rouna a exteriéru, tohle nevidí.

Kolik generací rodokmen potřebuje

Všichni předci, kteří nejsou zadaní, se ve výpočtu počítají jako nepříbuzní. Pokud chybějí, vyjde koeficient příbuzenské plemenitby příliš nízký. Upozornila na to už v roce 1992 práce o odhadu plemenné hodnoty u mléčného skotu. Studie na více než 12 000 alpakách z peruánského chovu to ukazuje jasně: průměrný koeficient příbuzenské plemenitby byl 0,165 %, prarodiče však byli známí jen u 25 až 43 % zvířat. Autoři považují už samotnou hloubku rodokmenů za nespolehlivou.

Příspěvek společného předka závisí na tom, jak daleko v minulosti je. Pokud je u otce i matky mezi prarodiči, činí 3,125 %. O generaci dál, mezi praprarodiči rodičů, je to už jen 0,78 %, o další generaci zpět zhruba 0,2 %. Jednotlivě je to málo. Když se ale stejný hřebec objeví v několika liniích, příspěvky se sčítají.

V praxi to znamená: se třemi generacemi nad crií spolehlivě poznáš blízké příbuzenství. Pokud znáš čtvrtou generaci, zadej ji, kalkulačka na to má zaškrtávací políčko. A čím víc zvířat ve tvém rodokmenu je neznámých, tím opatrněji ber nízký výsledek.

Jak se příbuzenské plemenitbě vyhnout v praxi

Úplně se příbuznosti v chovu vyhnout dá jen zřídka. Můžeš ale zajistit, že o ní budeš vědět dřív, než je cria na cestě.

Plánované páření předem prověř

Spočítej koeficient příbuzenské plemenitby dřív, než klisnu přivedeš k hřebci, ne až při porodu. Páření plných sourozenců, polosourozenců a rodičů s potomky je nejtěsnější formou příbuzenské plemenitby. Leták z Oklahomy doporučuje sourozence a rodiče s jejich potomky spolu nepářit.

Plemenného hřebce vybírej uvážlivě

Nech si od majitele cizího hřebce dát rodokmen, nejlépe přes několik generací. Porovnej ho s liniemi svých klisen. Hřebec, který se hodí k tvým klisnám, nemusí být automaticky ten, který vyhrál poslední výstavu.

Linie pečlivě dokumentuj

U každého zvířete zaznamenej otce a matku, i u nakoupených zvířat a cizích plemenných hřebců. Uschovej doklady o původu a přepiš je, dokud máš podklady po ruce. Co dnes chybí, se za pár let často už doplnit nedá.

Koeficient příbuzenské plemenitby v ALPAKA.PRO

Kalkulačka na této stránce ověří jedno páření. V chovatelském programu ALPAKA.PRO vidíš u každého plánovaného páření koeficient příbuzenské plemenitby a příbuznost v procentech s určením vztahu, spočítané z rodokmenů tvých zvířat. Společné předky program zobrazuje přes několik generací a návrhy páření se semaforem ti ukážou, kteří hřebci se ke klisně hodí. Rodokmeny zakládáš přes několik generací, i se zvířaty mimo tvé stádo, a exportuješ je jako PDF nebo obrázek pro kupující a svazy chovatelů.

Hodnocení možných páření v ALPAKA.PRO s koeficientem příbuzenské plemenitby a příbuzností v procentech
U každého možného páření ukazuje ALPAKA.PRO koeficient příbuzenské plemenitby a příbuznost dřív, než se rozhodneš.

Pokud už máš rodokmeny v Excelu nebo jiném programu, nemusíš je přepisovat. Pošleš nám soubor a my nahrajeme zvířata, rodokmeny a zdravotní údaje, většinou do jednoho dne a zdarma, i ve zkušební době. Jak to probíhá, najdeš na úvodní stránce v části Import dat.

Časté otázky

Jaký koeficient příbuzenské plemenitby je u alpak ještě v pořádku?

Oficiální limit pro alpaky neexistuje. Čím nižší, tím lépe. Kalkulačka hodnotí hodnoty od 6,25 % (úroveň bratrance a sestřenice) jako výrazné a od 12,5 % (úroveň polosourozenců) jako vysoké. Páření plných sourozenců, polosourozenců nebo rodičů s potomky se v chovu hospodářských zvířat považuje za nejtěsnější formu příbuzenské plemenitby. Pářit sourozence nebo rodiče s jejich potomky se obecně nedoporučuje.

Kolik generací potřebuji pro spolehlivý výpočet?

Se třemi generacemi nad crií, tedy s rodiči, prarodiči a praprarodiči, spolehlivě poznáš blízké příbuzenství až po poloviční bratrance a sestřenice. Společné předky dál v minulosti výpočet najde, jen když je zadáš. Zadej tolik generací, kolik spolehlivě znáš.

Znamená 0 %, že hřebec a klisna nejsou příbuzní?

Ne. 0 % znamená jen to, že se v zadaných generacích žádné zvíře nevyskytuje na obou stranách. Všechny chybějící předky výpočet považuje za nepříbuzné. Společný předek dál v minulosti tak zůstane neviditelný.

Jaký je rozdíl mezi koeficientem příbuzenské plemenitby a příbuzností?

Příbuznost popisuje dvě zvířata, třeba hřebce a klisnu. Koeficient příbuzenské plemenitby popisuje jedno zvíře, tady plánovanou crii. Pokud rodiče sami nepocházejí z příbuzenské plemenitby, je koeficient příbuzenské plemenitby crie poloviční oproti příbuznosti jejích rodičů: plní sourozenci jsou příbuzní z 50 %, jejich cria má koeficient příbuzenské plemenitby 25 %.

Umí ALPAKA.PRO spočítat koeficient příbuzenské plemenitby pro moje zvířata?

Ano. V modulu chovu vidíš u každého plánovaného páření koeficient příbuzenské plemenitby a příbuznost v procentech, spočítané z rodokmenů tvých zvířat. Cizí zvířata založíš přímo při plánování. Pokud už máš rodokmeny v excelovém souboru, převezmeme je zdarma.

Zdroje

  1. Wright, S.: Coefficients of Inbreeding and Relationship. The American Naturalist 56, 330–338 (1922)
  2. Northcutt, S. L.; Buchanan, D. S.; Clutter, A. C.: Inbreeding in Cattle. Oklahoma Cooperative Extension Service, ANSI-3165
  3. VanRaden, P. M.: Accounting for Inbreeding and Crossbreeding in Genetic Evaluation of Large Populations. Journal of Dairy Science 75, 3136–3144 (1992)
  4. Leroy, G.: Inbreeding depression in livestock species: review and meta-analysis. Animal Genetics 45, 618–628 (2014)
  5. Doekes, H. P.; Bijma, P.; Windig, J. J.: How Depressing Is Inbreeding? A Meta-Analysis of 30 Years of Research on the Effects of Inbreeding in Livestock. Genes 12, 926 (2021)
  6. Vilela, J.; Asparrin, M.; Montenegro, V.: Assessment of Generation Interval and Inbreeding in a Peruvian Alpaca Population. Proceedings, 10th World Congress of Genetics Applied to Livestock Production (2014)
  7. Tan, K. et al.: Genome-wide SNP-based genomic diversity and population structure analysis in alpaca populations from Europe and Peru. G3: Genes, Genomes, Genetics 16 (2026)

Příbuzenská plemenitba pod kontrolou u každého páření

V ALPAKA.PRO zakládáš rodokmeny přes několik generací a u každého plánovaného páření vidíš koeficient příbuzenské plemenitby a příbuznost dřív, než se rozhodneš. 30 dní zdarma, bez platebních údajů.

Vyzkoušet 30 dní zdarma